V současné době je v legislativním procesu zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Cílem je zejména zavést některá opatření, která mají přispět k rozvoji kapitálového trhu v ČR a hlavními navrhovanými opatřeními jsou nově zaváděný dlouhodobý investiční produkt a některé změny ve III. penzijním pilíři.

Vše uvedené pak zasahuje do zákona o daních z příjmů, navíc je do novelizovaného zákona o daních z příjmů začleněna podpora při využívání zaměstnaneckých akcií a v reakci na judikaturu též úprava podmínek odpočtu na výzkum a vývoj.

Tento zákon je účinný od 1. 1. 2024.

Daňová podpora produktů spoření na stáří

Dnes nám dává zákon o daních z příjmů možnost daňové výhody u penzijního připojištění, resp. doplňkového penzijního spoření a u životního pojištění. V současné době lze uplatnit roční odpočet 24 000 Kč na penzijní a 24 000 Kč na životní pojištění, současně zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout až 50 000 Kč ročně na tyto produkty s tím, že na jeho straně se jedná o daňově účinný výdaj a na straně zaměstnance o osvobozený příjem.

Nově budou daňově zvýhodněny následující formy spoření na stáří:

• penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění,
• soukromé životní pojištění,
• dlouhodobý investiční produkt,
• pojištění dlouhodobé péče.

Souhrnným názvem se první tři instrumenty budou nazývat „produkt spoření na stáří“.

Dojde ke sloučení výše uvedených limitů, tj. ročně bude možné využít daňový odpočet ve výši 48 000 Kč souhrnně na všechny uvedené produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče.

Limit u zaměstnavatele zůstane ve výši 50 000 Kč a zde bude pouze rozšířena možnost využití o dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče.

Co se týká III. penzijního pilíře, nyní lze odpočítat od základu daně úložky nad 1 000 Kč měsíčně. Nově tato hranice vzroste na 1 700 Kč měsíčně. U této změny se však počítá s účinností až od 1. 7. 2024.

Dlouhodobý investiční produkt

Dlouhodobý investiční produkt (dále jen „DIP“) je novým daňově zvýhodněným nástrojem, rozšiřujícím okruh možností spoření na stáří. V tuto chvíli se jedná o neexistující instrument, který se teprve bude zavádět. Nepůjde ovšem o nový produkt, ale vlastně o seskupení již existujících produktů bankovního a investičního typu. Každý si v rámci DIP bude moci dle svého zvážení nastavit, jak moc rizikově chce se svými finančními prostředky na stáří zacházet – od konzervativního bankovního vkladu či spořicího účtu až po kolektivní či individuální investování.

DIP budou moci poskytovat pouze banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy a zahraniční osoby s obdobnou činností, jako již uvedené, které mají oprávnění poskytovat své služby v ČR. Všechny tyto instituce budou muset mít poskytování DIP nahlášeno u ČNB, která povede jejich seznam.

Majetek, vedený v DIP, budou moci tvořit:

• peněžní prostředky,
• investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na zákonem specifikovaných trzích,
• dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na placení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát EU nebo centrální banka takového státu,
• kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě EU,
• cenné papíry kolektivního investování a
• deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

Zaměstnavatel nebude smět ovlivňovat zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu ani přijmout pobídku, která může vést k porušení tohoto zákazu.

Zaměstnanec pak bude zaměstnavateli dokládat DIP pro účely daňové úlevy smlouvou o DIP a každoročně potvrzením osoby, která tento produkt poskytuje, o majetku připsaném poplatníkem ve prospěch tohoto produktu v uplynulém zdaňovacím období.

Kdy bude produkt spoření na stáří daňově podporovaný

Jak jsme již uvedli, produkt spoření na stáří je nový souhrnný název pro penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění a DIP.

Novela stanovuje následující podmínky, kdy bude produkt spoření na stáří daňově podporovaný:

• je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z DIP jsou:
  • ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze: po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku (u doplňkového penzijního spoření, na které vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je důchodový věk, nejdříve v okamžiku dosažení tohoto věku), nebo při jeho invaliditě třetího stupně, nebo v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo
  • ve prospěch jiného poplatníka, a to pouze v případě: smrti poplatníka, který produkt sjednal, úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, odepsání majetku z DIP za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

Obecně lze tedy říct, že nově půjde vybrat naspořené prostředky u penzijního, životního a DIP až po 10 letech a po dosažení 60 let věku, aby byl produkt daňově zvýhodněný.

Zaměstnanec bude mít povinnost oznámit svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo. Zákon pak rozsáhle definuje, kdy přesně dochází k navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří (byly z něj vyplaceny peněžní prostředky, produkt zanikl za příslušných podmínek atd.).

Navrácení daňové podpory se bude dodaňovat následovně:

• jako příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na produkt spoření na stáří,
• jako příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na produkt spoření na stáří, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti.

Zákon počítá s tím, že nedojde k prolomení daňové uznatelnosti v případě, že všechny naspořené prostředky a majetek budou převedeny ze stávajícího produktu spoření na stáří na produkt spoření na stáří stejného druhu.

Daňová podpora pojištění dlouhodobé péče

Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou. Důvodem podpory tohoto pojištění jsou trendy demografického vývoje a rostoucí potřeba financování péče o osoby závislé na pomoci druhých. Jedná se o motivaci lidí ke sjednávání produktů soukromého pojištění dlouhodobé péče formou daňového zvýhodnění.

Zaměstnanec bude zaměstnavateli dokládat daňovou výhodu z pojištění dlouhodobé péče smlouvou o pojištění dlouhodobé péče nebo pojistkou a každoročně potvrzením pojistitele o pojistném zaplaceném poplatníkem na pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem, v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.

Podpora při využívání zaměstnaneckých akcií

Nyní, pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v rámci zaměstnaneckého motivačního programu zaměstnanecké akcie, podle zákona o daních z příjmů je cena akcií nabytých bezúplatně nebo za zvýhodněnou cenu považována za zdanitelný příjem zaměstnance. Pokud akcie převede na zaměstnance přímo jeho zaměstnavatel, podléhá tento příjem ještě navíc odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Nabytí opce pak dle stanoviska Generálního finančního ředitelství není nepeněžním zdanitelným příjmem, tím je až majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatnění opce.

Tohoto instrumentu využívají většinou pobočky zahraničních společností. Tyto motivační plány by byly využitelné i u českých start-upů. Nicméně nyní je právě nutnost zpojistnění a zdanění už ve chvíli poskytnutí akcie (přičemž není jisté, jak se v budoucnu bude kurz akcie pohybovat) výraznou překážkou pro možnost využití zaměstnaneckých motivačních plánů. Navíc zaměstnanec je nyní povinen majetkový prospěch zdanit a daň zaplatit, ač nemá ze zakoupených podílů v obchodní korporaci žádné finanční prostředky.

Novela si proto klade za cíl tento instrument zatraktivnit. Nesnižuje se odvodová povinnost, ale dochází k jejímu odložení na pozdější dobu.

Nejprve budeme testovat, jaká je vazba zaměstnance na korporaci, u které nabývá podíl (akcii).
Bude se jednat o následující vztah:

• obchodní korporace je zaměstnavatelem zaměstnance, u něhož vykonává činnost, nebo
• obchodní korporace je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele.

Příjem zaměstnance se považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterém nastane první z následujících okamžiků:

• okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,
• okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace,
• okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky,
• okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo opce na nabytí tohoto podílu,
• okamžik uplatnění opce,
• okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance,
• okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.

Ke změně nedochází u zdanění zisku při prodeji akcií zaměstnancem. Ten budeme jako doposud zdaňovat mimo režim závislé činnosti a lze na něj uplatnit tříletý časový test pro osvobození.

Základním okamžikem pro ukončení odložení zdanění je tak okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo opce na nabytí tohoto podílu. Pokud zaměstnanec předmětný podíl nebo opci úplatně převede a nejsou splněny podmínky pro osvobození, je tento příjem příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. V okamžiku převedení podílu nebo opce pak u zaměstnance vzniká jednak odložený zdanitelný příjem ze závislé činnosti a pokud není osvobozeno, pak i příjem dle § 10 (ostatní příjmy).

Příjem lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu dle zákona o oceňování k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků výše uvedených, zvýšenou o úhrn příjmů z podílů na zisku, vypořádacího podílu, vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním snížených o daň z těchto příjmů.

Zákon také zavádí novou oznamovací povinnost pro zaměstnance. O všech okamžicích, kromě okamžiku prodeje podílu nebo opce, zaměstnavatel ví. Proto bude povinnost oznámení tohoto okamžiku zaměstnavateli, a to do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo opce na nabytí tohoto podílu nastal.

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje

Pravidla pro odpočet na podporu výzkumu a vývoje zůstávají stejná. Novela pouze zpřesňuje, jak je možné dokládat v případě pochybností správce daně obsahové náležitosti projektové dokumentace. Nově to půjde i dalšími důkazními prostředky.

V praxi se stávalo (u daňových kontrol), že v některých případech nebyla projektová dokumentace zcela kompletní, což mohlo vést k nemožnosti uplatnit tento odpočet. Proto se nově upravuje, že detailní informace lze prokázat i jinými důkazními prostředky.