• dodání zboží či pořízení služby osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku,
• pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani,
• pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani,
• dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

Zdanitelným plněním je plnění, které je předmětem daně a není od této daně osvobozeno.

Obecně lze říci, že předmětem daně (DPH) není to, co jako předmět daně zákon (o DPH) nedefinuje (viz výše).

Příkladem plnění, která nejsou předmětem DPH, jsou například úroky z prodlení, náhrada škody, smluvní pokuta nebo peněžní dar. Takováto plnění se nevykazují v přiznání k DPH. Kromě toho máme ještě plnění z předmětu daně výslovně vyňatá.

Plnění vyňatá z předmětu daně:

1. Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, jestliže dodání tohoto zboží:

a) by v tuzemsku bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 10 zákona o DPH (např. zboží a služby související s námořní nebo leteckou dopravou, diplomatickými misemi, konzulárními úřady nebo mezinárodními organizacemi atd.), nebo

b) je v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží předmětem daně s použitím:
1. zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi,
2. přechodného režimu pro použité dopravní prostředky, nebo
3. zvláštního režimu pro prodej veřejnou dražbou.

2. Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud:

a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč (do celkové hodnoty pořízeného zboží se nezahrnuje hodnota pořízeného nového dopravního prostředku, zboží, které je předmětem spotřební daně, a zboží uvedené v prvním odstavci) a

b) pořízení zboží je uskutečněné:
1. osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem,
2. osvobozenou osobou, která není plátcem,
3. osobou povinnou k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,
4. osobou povinnou k dani, na kterou se v jiném členském státě vztahuje společný režim daňového paušálu pro zemědělce, nebo
5. právnickou osobou nepovinnou k dani.

Volba vynětí z předmětu daně

Osoba, která uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, které není předmětem daně podle tohoto (druhého) odstavce, se však může rozhodnout, že toto pořízení je předmětem daně. Na pořízení zboží z jiného členského státu uskutečněné touto osobou do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla, se vynětí z předmětu daně nevztahuje.

Vynětí z předmětu daně se však netýká zboží, které je předmětem spotřební daně, nebo se jedná o pořízení nového dopravního prostředku.

Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

Tato plnění jsou od DPH osvobozená – tedy fakturujeme je „bez DPH“, ale naopak u přijatých plnění vztahujících se k těmto osvobozeným plněním nemáme nárok na uplatnění odpočtu DPH.

Ačkoliv jsou tato plnění osvobozená, je třeba je přiznat (uvést do přiznání k DPH), a to ke dni jejich uskutečnění. Přiznáváme i již přijatou zálohu (pokud známe plnění dostatečně určitě). Konkrétně tato plnění uvádíme v ř. 50 přiznání k DPH.

V kontrolním hlášení se tato plnění neobjeví.

Vykázání těchto plnění ve správném zdaňovacím období je důležité pro výpočet kráceného koeficientu a následně pro správný výpočet nároku na odpočet DPH.

Mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně patří:

• základní poštovní služby a dodání poštovních známek – osvobození platí pro držitele poštovní licence a poštovní známkou se rozumí známka pro použití v rámci poštovních služeb (ne třeba sběratelské známky); osvobození se týká pouze známek, jejichž prodejní cena nepřevyšuje nominální hodnotu,
• rozhlasové a televizní vysílání – osvobození se týká provozovatelů vysílání ze zákona, s výjimkou vysílání obchodního sdělení,
• finanční, penzijní a pojišťovací činnosti – výčet konkrétních služeb, které pod tyto pojmy spadají, obsahují § 54, § 54a a § 55 zákona o DPH,
• dodání a nájem nemovité věci – dodání pozemku je osvobozeno, pokud netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a nejedná se o stavební pozemek. Dodání vybrané nemovité věci je pak osvobozeno při splnění časového testu (5 let). Nájem nemovité věci je osvobozen s těmito výjimkami:
  • krátkodobý pronájem nemovitosti (nepřevyšující nepřetržitě 48 hodin),
  • poskytnutí ubytovacích služeb,
  • nájem prostor a míst k parkování vozidel,
  • nájem bezpečnostních schránek,
  • nájem strojů nebo jiných upevněných zařízení,

Plátce se však může rozhodnout, že u nájmu nemovité věci jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatní daň (toto pravidlo má však výjimky – např. u staveb k bydlení).

• výchova a vzdělávání – osvobození se týká subjektů, které mají k této činnosti oprávnění. Osvobozeny jsou však i školské služby poskytované ve školských zařízeních a které doplňují nebo podporují vzdělávání nebo s ním přímo souvisejí (např. činnost vlastní školní jídelny, vývařovny nebo výdejny jídel),
• zdravotní služby a dodání zdravotního zboží – zdravotní služby jsou osvobozeny jen pro poskytovatele mající oprávnění k poskytování těchto služeb. Dodáním zdravotního zboží rozumíme dodání lidské krve, lidských orgánů a mateřského mléka, stomatologických výrobků a jejich oprav. Naopak sem nepatří prodej (nebo výdej) léčiv, potravin pro zvláštní výživu, zdravotnických prostředků atd.,
• sociální pomoc – služby musí být poskytovány podle zákona o sociálních službách,
• provozování hazardních her – jedná se pouze o služby poskytované podle zákona upravujícího hazardní hry,
• ostatní služby (uvedené v § 61 zákona o DPH) – zejména se jedná o různé podpůrné činnosti „neziskového“ sektoru,
• dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož neměl plátce nárok na odpočet daně.

Osvobozená plnění od daně s nárokem na odpočet daně

U těchto plnění (na rozdíl od výše jmenovaných) nárok na odpočet máme. Obecně lze říci, že všechna tato (níže uvedená) plnění mají prvek přesahující hranice České republiky. Jedná se o tato plnění s uvedením, na kterém řádku přiznání k DPH je uvádíme:

1. Dodání zboží do jiného členského státu

Přiznání k DPH:

Transakce se projeví v souhrnném hlášení, naopak v kontrolním hlášení již ne.

2. Pořízení zboží z jiného členského státu

Přiznání k DPH:

Hodnoty z ř. 3, resp. 4 se projeví v kontrolním hlášení v sekci A.2.

3. Vývoz zboží

Přiznání k DPH:

V souhrnném ani kontrolním hlášení se transakce neobjeví.

4. Poskytnutí služby do třetí země

5. Osvobození ve zvláštních případech (vyjmenované v § 68 zákona o DPH)

6. Přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží

7. Přeprava osob

Plnění z bodů 4 až 7 se v přiznání k DPH projeví na ř. 26.

8. Dovoz zboží

Přiznání k DPH:

9. Dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujících nebo členů posádky letadel a dovoz pohonných hmot cestujícími

10. Dovoz zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu

Přiznání k DPH:

11. Dodání zboží provozovatele elektronického rozhraní

Od daně je osvobozeno dodání zboží zahraniční osobou provozovateli elektronického rozhraní (za splnění podmínek zákona o DPH).

Přiznání k DPH:

Nárok na odpočet

Pokud plátce daně uskutečňuje pouze plnění neosvobozená a plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně, pak má za splnění obecných podmínek nároku na odpočet nárok na odpočet daně na vstupu v plné výši.

Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění i pro jiné účely (např. v našem případě i pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně), je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně – tzv. odpočet daně v částečné výši (ten může mít obecně podobu poměrného nároku na odpočet daně nebo zkráceného nároku na odpočet daně).

Poměrný nárok na odpočet

V případě, že plátce přijaté zdanitelné plnění použije jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účel svých uskutečněných plnění.

Použitím „pro jiné účely“ rozumíme např. při použití přijatých plnění na reprezentaci, obecněji pokud se jedná o náklady neuznatelné za náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení výnosů.

Nárok na odpočet v krácené výši

V situaci, kdy plátce daně přijatá zdanitelná plnění použije jen v rámci své ekonomické činnosti – ale jak pro plnění s nárokem na odpočet, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, má nárok na odpočet pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.

Pokud tedy uskutečňujeme také plnění osvobozená (bez nároku na odpočet) a plnění, která nejsou ze 100 % používaná k ekonomické činnosti (pohledem daně z příjmů), pak se nevyhnutelně setkáme i s nutností řešit záležitosti týkající se odpočtu v částečné výši, poměrného nároku na odpočet, kráceného nároku na odpočet a způsobů jejich výpočtů, vyrovnání odpočtu, úpravy odpočtu, koeficientu atd.

Naši radost z toho, že máme i nějaké plnění, ze kterého „nemusíme“ platit DPH, mnohonásobně převýší starosti, administrativa a studium záležitostí týkajících se uplatnění odpočtu u příslušných vstupů. V praxi je zcela běžné, že plátci daně nepronajímají prostory neplátcům, protože by to pro ně bylo administrativně nezvladatelné.