Snahy o změnu zákona o účetnictví již probíhají poměrně dlouhou dobu, ale zatím nikdy nebyly dotaženy do takové podoby, aby nový zákon spatřil světlo světa. Předpokládaným datem účinnosti je 1. 1. 2024. Nezbývá tedy než doufat, že se legislativní proces završí v relativně krátké době, aby měly společnosti čas se s novým zněním zákona seznámit.

Pojďme se podívat na nejvýznamnější změny, které se týkají podnikatelů – pochopitelně s dovětkem, že se zákon může jakkoli v rámci legislativního procesu ještě změnit.

Především je nutné konstatovat, že koncepce nového zákona vychází z jinak pojatého chápání účetnictví. Dosud byly české předpisy hodně svázány důrazem na účtování jako formy řádného zachycení činností účetní jednotky. Současný trend je však trochu odlišný. Hlavní důraz je kladen na účetní výkaznictví, protože se předpokládá, že účetnictví má být chápáno jako služba vnějším uživatelům, aby si mohli udělat kvalifikovaný názor na danou účetní jednotku. Proto nový zákon o účetnictví více akcentuje právě účetní výkaznictví než samotné vedení účetnictví.

Tento koncept je patrný ze struktury nového zákona, kdy je upraveno prvotně účetní výkaznictví, jeho ověřování a zveřejňování, a až poté samotné vedení účetnictví.

Pro někoho se může zdát, že zákon je více teoretický, než tomu bylo doposud. Podle mého názoru je to spíše dáno novým řazením jednotlivých sekcí a důrazem na skutečnost, že je důležitý výsledek (účetní výkazy), nikoli prostředek (zaúčtování). Aby výsledek byl porovnatelný mezi několika účetními jednotkami, je nutné, aby si všichni uvědomili právě základní principy.

Například dosud používané zásady uvedené v § 7 (účetní závěrka má být sestavena srozumitelně a má podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví finanční situace) budou nyní více akcentovány v požadavcích na kvalitu účetních informací (navrhovaný § 3 nového zákona říká, že pro naplnění cíle účetního výkaznictví musí být účetní informace relevantní a hodnověrná, dále včasná, srozumitelná, spolehlivá a srovnatelná).

V zákoně budou přesně definovány pojmy aktiva, pasiva, dluhy, vlastní kapitál, podmíněná aktiva a podmíněné dluhy, náklady, výnosy. Tím se zákon přiblíží mezinárodním standardům finančního výkaznictví. Definice nebude nijak odlišná od toho, co nyní běžně pod tyto pojmy zahrnujeme, ale současná chybějící definice někdy činila problém, jak se vypořádat s novinkami, který podnikatelský svět přináší.

Závazky budou mít nové označení (nově se bude jednat o dluhy), a budou tam zahrnovány i rezervy a časové rozlišení pasiv (to znamená, že se opouští dosavadní označení v rozvaze jako cizí zdroje).

Dobrovolné vedení účetnictví fyzickou osobou

Novým pojmem v zákoně je akruálnost, což však účetní znají velmi dobře – protože akruálností je míněn takový postup, kdy se účetní případ zachycuje do období, se kterým věcně a časově souvisí bez ohledu na jeho peněžní tok, nebo kdy se o něm účetní jednotka dozvěděla. Ač se pojem podvojné účetnictví již dlouho nepoužívá, bylo toto vlastně jeho podstatou. Nový zákon všude hovoří již jen o účetnictví a tam, kde dovoluje zachycovat účetní případy na bázi peněžních toků, hovoří o hotovostním účetnictví (dříve bylo toto vedení označováno jako jednoduché účetnictví).

Aktuálně platný zákon nařizoval vybranému okruhu fyzických osob vedení účetnictví (platí pro ty, které byly zapsány v obchodním rejstříku, měly obrat vyšší než 25 mil. Kč, nebo byly společníky sdruženými s jinou účetní jednotkou) – nový zákon hovoří již jen o dobrovolnosti vedení účetnictví fyzickou osobou.

Nový zákon ponechává kategorizaci účetních jednotek podle stávající úpravy, a to včetně číselných kritérií pro zařazení do dané kategorie mikro, malé, střední nebo velké účetní jednotky. Kde však zákon dozná změny, budou kritéria pro povinný audit – jsou navrhovány dvě varianty.

První návrh počítá s tím, že povinnost zajistit povinný audit má velká a střední účetní jednotka (a dále mateřská entita při konsolidované účetní závěrce).

Druhá varianta počítá s povinností zajistit audit vedle výše zmíněných jednotek i u malé účetní jednotky, jak je tomu dosud – jen je navrhováno zvýšení hodnot pro povinný audit u této malé účetní jednotky. Konkrétně se jedná o aktiva nad 65 mil. Kč (dosud platilo 40 mil. Kč), roční obrat nad 130 mil. Kč (dosud platilo 80 mil. Kč). Průměrný počet zaměstnanců zůstává zachován na limitu 50. Jaké hodnoty nakonec budou platit, resp. zda nebude zvolena první varianta pro vymezení jednotek s povinným auditem, nelze v tuto chvíli předvídat.

Konsolidační celky

Určité zjednodušení nabízí nový zákon při posuzování naplnění podmínek pro zařazení do kategorie konsolidačních celků – dříve bylo nutné pro posouzení povinnosti konsolidace v podstatě projít kroky samotné konsolidace, aby bylo možné kritéria spočítat. Nový zákon připouští jako možnost při posouzení, zda se vůbec konsolidace na skupinu účetních jednotek vztahuje, postupovat tak, že se vypočte součet příslušných hodnot u mateřské jednotky a dceřiných jednotek (hodnota aktiv a ročního obratu pro zařazení konsolidačního celku do určité kategorie se v tomto případě zvýší o 20 %).

Dosud platilo, že povinnost konsolidace nemá malá skupina účetních jednotek; nově se výjimka bude vztahovat i na střední konsolidační celek (číselná kritéria pro stanovení skupin kategorií konsolidačních celků přitom zůstávají stejná). Výjimka z povinnosti konsolidovat se ovšem jako doposud nebude vztahovat na takový celek, jehož součástí je tzv. subjekt veřejného zájmu.

Nový zákon již nepracuje s pojmem hospodářský rok, ale i přesto zůstává zachována možnost zvolit jako počátek účetního období první den kalendářního měsíce jiného než leden (za který byl dosud hospodářský rok považován).

Výraznou změnou je možnost vedení účetnictví i účetního výkaznictví v jiné měně, než je koruna česká. Nově tedy může být celé účetnictví vedeno v cizí měně, pokud jde o tzv. funkční měnu (čímž se ve zkratce rozumí měna, ve které účetní jednotka uskutečňuje převážně své činnosti). Již dnes najdeme české subjekty, které obchodují v naprosté většině v EUR, proto je pro ně přepočet na CZK, který dosavadní zákon požaduje, v podstatě administrativní zátěží.

Pokud již hovoříme o cizí měně, musím zmínit, že změny dozná i část zákona týkající se kurzových rozdílů. Jde především o vymezení kurzu pro přepočet, protože ten již nemůže být navázán jen na kurz České národní banky, když měnou účetnictví nemusí být koruna česká.

Dále se do zákona dostává dosud zažitá praxe (kterou podporují zejména interpretace Národní účetní rady), kdy se nebudou přepočítávat kurzové rozdíly k nepeněžním pohledávkám a dluhům, tedy k těm, které nedávají následně vzniknout kurzovým rozdílům (typicky např. zaplacené zálohy).

Oblast oceňování

Další výraznou změnou je oblast oceňování. Nově se bude vypočítávat ocenění u dlouhodobých pohledávek a dluhů již při jejich prvotním zachycení (s výjimkou odložené daně), byť tedy nebude povinně určen pro mikro a malé účetní jednotky (ty budou moci tento systém zvolit dobrovolně). Střední nebo velké účetní jednotky musí povinně použít ocenění na úrovni současné hodnoty úhrnu očekávaných peněžních prostředků (tzv. diskontované peněžní toky). Nově zákon pojímá reálnou hodnotu, za kterou považuje reálnou hodnotu podle mezinárodních účetních standardů (bude mít širší použití, protože se bude používat i tam, kde se používala tzv. reprodukční pořizovací cena).

Do zákona byl zaveden pojem účetní dodatečné zhodnocení – týká se aktiv a je to obdoba současného pojmu technické zhodnocení, které však nebylo vymezeno přímo v zákoně, ale ve vyhlášce a účetních standardech. Na jeho principech se však mnoho nemění.

Účetní závěrka kromě dosud povinných údajů bude muset obsahovat i období, za které se účetní závěrka sestavuje (dosud se uváděl jen rozvahový den nebo jiný okamžik, k jakému se účetní závěrka sestavuje, nebylo možné tedy na první pohled rozeznat přesnou délku účetního období). Dále se bude uvádět druh účetní závěrky (individuální nebo konsolidovaná a řádná nebo mezitímní) a rámec účetního výkaznictví, na jehož základě je sestavena (český, IFRS, hotovostní účetnictví).

Novým pojmem v zákoně o účetnictví je statutární výroční zpráva. Jde vlastně o soubor dokumentů obsahujících účetní a další finanční a nefinanční informace, které mají být poskytnuty. Zahrnuje tedy:

• účetní závěrku (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha; u středních a velkých účetních jednotek také výkaz peněžních toků, výkaz změn vlastního kapitálu),
• účetní zprávy (zpráva o vedení, kdy povinnost ji vyhotovit mají střední a velké účetní jednotky; dále zpráva o platbách správním entitám, kterou má vyhotovit velká účetní jednotka se specifickým předmětem činnosti; dále zpráva o daních z příjmů, kterou vyhotovuje velká účetní jednotka mimo banku a spořitelní a úvěrové družstvo, která má zahraniční pobočku nebo stálou provozovnu, není ovládající ani ovládanou osobou a obrat přesahuje 19 mld. Kč),
• další dokumenty, o kterých zákony stanoví, že mají tvořit statutární výroční zprávu.

Pokud má účetní jednotka povinnost zajistit povinný audit, pak je součástí statutární výroční zprávy i zpráva auditora. Pro mikro a malé účetní jednotky, které nebudou mít povinnost auditu, bude i nadále platit, že nemusí zpřístupňovat (tj. zveřejňovat) v rámci statutární výroční zprávy výkaz zisku a ztráty (což však neznamená, že by tento výkaz neměly povinnost sestavit; ostatně to platí i dnes).

Nový zákon o účetnictví upravil i část věnovanou přestupkům. Místo promlčecí doby v zákoně o přestupcích navrhuje vlastní délku promlčení doby pro účetní přestupky, a sice 4 roky, nejdéle však 10 let od spáchání přestupku (dosud platí 1 rok, nejdéle však 3 roky od spáchání přestupku).

Zároveň je v zákoně navrhován nový systém pokut, které již nebudou závislé na procentní výši, ale navrhuje se horní hranice pokut ve formě stanovené částky podle kategorie účetní jednotky. Například pro mikro účetní jednotky je za přestupek nezveřejnění řádné individuální statutární výroční zprávy (tedy rozvahy a přílohy) stanovena hranice do 50.000 Kč. Doposud může být uložena pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv.

Závěr

Je zřejmé, že nový zákon o účetnictví bude znamenat určité změny pro každou účetní jednotku, byť někoho se dotknou méně a někoho více.

Musí se změnit i řada dalších zákonů, aby byla zachována jejich vzájemná provázanost, dále se musí přijmout nové vyhlášky provádějící zákon o účetnictví.

Doufejme tedy, že změny budou přijaty v dostatečném předstihu před plánovanou účinností, aby se s jejich platným zněním mohla účetní veřejnost seznámit včas.