Jaký je rozdíl mezi dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce? Pojďme se podívat na specifika jednotlivých dohod a podmínky odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmů v roce 2023.
Dohoda o pracovní činnosti v roce 2023
Dohoda o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) je jednou z forem pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Je upravena zákoníkem práce a není pracovním poměrem. Platí, že musí být sjednána výhradně písemně a obsahovat minimálně předmět sjednané práce, rozsah pracovní doby a také období, na něž je uzavírána.
V rámci DPČ není možné přesáhnout v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. V praxi to znamená, že na DPČ není možné odpracovat více než 20 hodin týdně po dobu jednoho roku či trvání dohody (zákonem stanovená týdenní pracovní doba je stanovena na 40 hodin). Od 1. ledna 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč hrubého měsíčně, což ovlivňuje i DPČ. V přepočtu nyní vychází minimální hodinová sazba na 103,80 Kč. Tato sazba nesmí být nižší, horní hranice nijak omezena není.
Pokud podepíšete se zaměstnavatelem DPČ namísto klasické pracovní smlouvy (třeba na poloviční úvazek), jste mnohem méně chráněni zákoníkem práce. V případě částečného úvazku krytého klasickou pracovní smlouvou vzniká nárok např. na dovolenou, na příplatky za práci o víkendu, o svátcích atd. Dále nárok na cestovní náhrady, placenou nemocenskou (ovšem pouze za předpokladu, že bylo z příjmu odváděno nemocenské pojištění) atd. Tyto benefity lze sice individuálně v dohodě sjednat, ale je otázkou, zda na to zaměstnavatel přistoupí.
Výpovědní lhůta je pouze 15denní. V praxi ovšem velmi často dochází k tomu, že ani tato krátká lhůta není dodržena. Pracovníci na DPČ jsou často považováni spíše za brigádníky než „plnohodnotné“ zaměstnance a v případě např. finanční krize jsou tyto úvazky nezřídka rušeny jako první.
Výhodou u DPČ je možnost čerpání daňových slev v případě podepsání prohlášení poplatníka (viz níže).
Co se týče zdanění a odvodů pojistného z DPČ, záleží jednak na výši odměny a jednak na skutečnosti, zda zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob (tzv. růžový formulář), které řada zaměstnanců podepíše, aniž by tušila, k čemu vlastně slouží. Zde připomeňme, že prohlášení je možné podepsat (a následně čerpat příslušné slevy na dani) pouze u jednoho zaměstnavatele.
Zaměstnavatel z výdělku zaměstnance strhává 15% zálohu na daň z příjmů. Pokud je prohlášení podepsané, je tato záloha snížena o slevy na dani. Je tedy možné uplatnit slevu na poplatníka, která pro rok 2023 činí 2 570 Kč, a neliší se tak od roku 2022, a další slevy (na manžela či manželku, na dítě apod.).
Výše rozhodného příjmu pro povinnou účast na nemocenském pojištění pro odvod pojistného se u dohod o pracovní činnosti nově zvyšuje na 4 000 Kč. Platí, že do částky 4 000 Kč (včetně) je odváděna srážková daň, u částky nad 4 000 Kč je odváděna daň zálohová.
Ve věci pojistného platí, že pokud je příjem z odměny ve výši 4 000 Kč a více, podléhá zákonným odvodům a příslušní zaměstnanci musí být přihlášeni na okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Z odměny zaměstnance pak bude odvedeno 6,5 % na zdravotní pojištění a 4,5 % na sociální pojištění. Zaměstnavatel odvádí 9 % na zdravotní pojištění a 24,8 % na sociální pojištění.
Dohoda o provedení práce v roce 2023
Dohoda o provedení práce (dále jen „DPP“) musí být stejně jako DPČ uzavřena písemně. Obsahovat by měla minimálně dobu, na kterou se uzavírá, výčet prací a výši odměny. Může být vypovězena kdykoliv bez udání důvodu, jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele. I zde platí výpovědní lhůta 15 dní s tím, že výpověď musí být podána písemně.
Rozsah provedených prací nesmí přesáhnout více než 300 hodin v kalendářním roce. Pokud součet měsíčních výdělků z DPP u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 10 000 Kč a je podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů, činí daň 0 Kč, protože už samotná základní sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč převyšuje 15% srážkovou daň ve výši maximálně 1 500 Kč (z výdělku do 10 000 Kč). Pokud je měsíční odměna či jejich součet u jednoho zaměstnavatele vyšší než 10 000 Kč, je z tohoto výdělku stržena záloha na daň ve výši 15 % vždy.
Co se týče zdravotního a sociálního pojištění, i zde je rozhodující hranicí částka 10 000 Kč. Jestliže měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele tuto hranici nepřekročí, není předmětem sociálního ani zdravotního pojištění. Pokud ano, už se z něj odvody odvádí. A sice 6,5 % hrubého výdělku na sociální pojištění a 4,5 % hrubého výdělku na zdravotní pojištění.
Také musíme připomenout základní fakt, že pokud je přivýdělek z DPP jediným zdrojem příjmů pracovníka, musí z něj (i pokud by se jednalo o výdělek nižší než 10 000 Kč) odvádět zdravotní pojištění jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů, a to ve výši 13,5 % z minimální mzdy, pro rok 2023 konkrétně 2 336 Kč. To však platí pouze tehdy, pokud za vás neodvádí zdravotní pojištění stát (jste-li například nezaopatřené dítě, poživatel starobního, invalidního a jiného důchodu, osoba na mateřské nebo rodičovské dovolené či uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce apod.).
Nic není ale ještě jisté, novela zákoníku práce zatím stále neprošla celým legislativním procesem a na její finální podobu si budeme muset počkat.
