Daňové přiznání se podává za uplynulé zdaňovací období, které končí 31. prosince (to platí, pokud zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, nikoli hospodářský rok). Podle § 33 DŘ lhůty stanovené podle týdnů, měsíců nebo let počínají běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. Lhůta tedy započne běžet 1. ledna. Dále platí, že lhůta končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Pokud je tedy lhůta 3měsíční, tak 1. ledna + 3 měsíce je 1. dubna.

Musíme si ovšem také ohlídat, že pokud poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.

Vzhledem k tomu, že 1. dubna a 1. července 2023 je sobota, konec lhůty bude posunut na pondělí. A protože 1. května je svátek, bude lhůta posunuta na 2. května.

Daňové přiznání nám může připravit daňový poradce nebo advokát (dále jen „poradce“). V daném případě má poplatník nárok na prodloužený termín, pokud bude podáno po základní lhůtě. Dále platí, že se daňové přiznání podává vždy elektronicky, výjimkou je případ základní lhůty, kdy je daňové přiznání podáváno v listinné formě.

V souvislosti s novelou zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která nabývá účinnosti od 1. ledna 2023, jsou postupně zřizovány datové schránky všem subjektům vedeným v registru osob. Největší část tvoří podnikající fyzické osoby. Pokud je datová schránka zřízena ze zákona, poplatník má povinnost činit podání v elektronické podobě.

Tab. 1: Lhůty k podání daňového přiznání v roce 2023

Výjimka ve lhůtách je uvedena v § 36 DŘ. Na žádost daňového subjektu lze ze závažných důvodů prodloužit lhůtu až o 3 měsíce. Pokud předmětem zdanění jsou i příjmy, které jsou předmětem zdanění v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Tab. 2: Shrnutí příkladů k podání daňového přiznání

Jak podat elektronicky daňové přiznání?

Elektronicky lze podání učinit datovou schránkou ve formátu XML, která je:

• podepsaná způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
• s ověřenou identitou žadatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky (např. bankovní identita),
• s využitím přístupu se zaručenou identitou,
• prostřednictvím daňové informační schránky.

Elektronická podání jsou popsána v § 71 a násl. DŘ.

Jak uplatnit plnou moc s poradcem?

Plná moc se již nemusí podávat dopředu. Stačí, když se do přílohy daňového přiznání uvede podepsaná plná moc daňovým subjektem.

Jaké jsou typy daňových přiznání?

V rámci daňových přiznání lze rozlišit:

• řádné,
• opravné a
• dodatečné daňové přiznání.

Je také třeba rozlišovat daňové tvrzení a daňové přiznání. Daňové tvrzení zahrnuje mimo jiné daňové přiznání, hlášení a vyúčtování, viz § 1 odst. 4 písm. a) DŘ.

Řádné daňové přiznání je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván, viz § 135 DŘ. Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může daňový subjekt nahradit daňové přiznání, které již bylo podáno, opravným daňovým přiznáním, viz § 138 DŘ. Do lhůty lze podat neomezený počet opravných daňových přiznání. Správce daně bude hledět vždy na to poslední řádné podané.

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistil daný rozdíl, dodatečné daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit, viz § 141 DŘ. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

Pokud vychází daň nižší, než je poslední známá daň, daňový subjekt je oprávněn, nikoliv povinen, podat dodatečné daňové přiznání.

Lhůta pro stanovení daně je základní tříletá, viz § 148 DŘ. Tato lhůta může být prodloužena vyměřením daňové ztráty nebo podáním dodatečného daňového přiznání (pokud je úkon učiněn v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadním lhůty pro stanovení daně) apod.

Pokud poplatník nedodrží termíny, mohou mu hrozit i určité sankce. Níže si uvedeme základní informace o sankčním režimu daňového řadu.

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, viz § 250 DŘ.

Pokuta je stanovena ve výši 0,05 % stanovené daně či daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně či daňového odpočtu, a 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. Dle § 250 odst. 3 DŘ se daná pokuta nepředepíše, pokud dosáhne její výše částku menší než 1 000 Kč.

Úrok z prodlení

Základem pro výpočet úroku z prodlení je:

• splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo
• vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu daně.

Úrok z prodlení vzniká od 4. dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne jeho platby. Nejedná se o pracovní den. Stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení.

Úrok se nepředepíše, a nevzniká tak povinnost jej uhradit, v případě, že nepřesáhne v úhrnu u jednoho druhu daně a u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč (viz § 251a odst. 2 DŘ).

Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení dle občanského zákoníku.

Penále

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, a to ve výši 20 %, je-li daň zvyšována, 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Penále jsou poté splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se penále vypočte, viz § 251 DŘ.
Zdroj: portal.pohoda