Dovolte mi pár základních informací o Národní účetní radě, aby bylo možné lépe pochopit její smysl i její závěry, které nejsou jen teoretickým výstupem, ale mají sloužit především pro praxi, a to od osob, které se ve světě účetnictví pohybují dlouhé roky a jsou experty v dané oblasti. A protože řadu z nich znám osobně, vím, že nejde o teoretiky, ale všichni mají praktické zkušenosti z různých oblastí podnikání či pedagogického světa.

NÚR je tedy „nezávislá odborná instituce k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování“. Tuto definici má NÚR popsanou na svých internetových stránkách.

Právně jde o zájmové sdružení právnických osob, které bylo založeno 21. 1. 1999. Členy NÚR jsou Komora auditorů České republiky, Komora daňových poradců České republiky, Svaz účetních ČR a Vysoká škola ekonomická, zastoupená Fakultou financí a účetnictví. Každý člen má tři zástupce, přičemž jedním z nich je vždy nejvyšší představitel daného člena tohoto sdružení. Předsednictví NÚR je rotační, kdy každý člen předsedá půl roku. V současné době (srpen 2023 až leden 2024) je předsedajícím členem Svaz účetních ČR.

V dobách vzniku NÚR se tato rada zaměřovala na úzkou spolupráci s Ministerstvem financí v podobě připomínkování návrhů novel zákona o účetnictví, prováděcích vyhlášek a českých účetních standardů. Od roku 2004 došlo mezi členy NÚR k domluvě, že budou vznikat interpretace NÚR jako vyjádření odborného názoru s cílem jednotného a vhodného používání zákona o účetnictví a ostatních právních předpisů. Smyslem tedy je zejména vyřešit oblast, která není jasně popsaná v zákonech či podzákonných normách, objevila se nově v praxi a nebylo na ni novelou reagováno nebo byla v praxi řešena nejednotně.

Interpretace by měla za cíl zdokonalit aplikaci českých účetních předpisů (zákon, vyhlášky i ČÚS), aby byla naplněná podstata účetní závěrky, tj. co nejlépe vyjádřit věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Náměty k řešení, které by mohly být předmětem následné interpretace, může podat kdokoli z odborné veřejnosti prostřednictvím členů NÚR. Po odsouhlasení na zasedání NÚR, že se bude tématem zabývat, je požádán příslušný odborník o zpracování návrhu interpretace.

Následně prochází pracovní návrh interpretace interním připomínkovým řízením mezi členy NÚR; po dokončení tohoto procesu je zveřejněn návrh interpretace na webových stránkách NÚR pro vnější připomínkové řízení. Po projednání připomínek je schváleno a zveřejněno finální znění interpretace NÚR. Tyto dokumenty jsou dostupné všem na webových stránkách NÚR.

Výběr témat s ohledem na praxi

Že jsou témata opravdu vybíraná s ohledem na praxi, kdy není zcela dobře popsáno zachycení daného tématu v zákonných a podzákonných normách, popř. zcela chybí jakékoli vyjádření, je velmi dobře vidět na přehledu pracovních návrhů, které jsou aktuálně rozpracovány – viz níže.

Aktuální přehled pracovních návrhů interpretací NÚR:

• PNI-65 Zaměstnanecké benefity
• PNI-68 Vykazování kryptoměn v účetnictví
• PNI-74 Emisní povolenky
• PNI-75 Vykazování cenin

Například slovo „kryptoměna“ opravdu v našem zákoně o účetnictví ani ve vyhlášce či účetních standardech nenajdete, přitom se s nimi dá platit (resp. vyměňovat za jiné zboží/službu, protože kryptoměna není považována za peníze).

V současné době je vydána nejnovější interpretace s pořadovým číslem I-48. Pokud se podíváte na názvy interpretací, narazíte skutečně na témata, která vyžadují větší hloubku, než je popsáno v zákonných a podzákonných normách (nebo není dokonce popsáno vůbec). Můžete využít text původní interpretace, popřípadě i aktualizovaný soubor, pokud v mezidobí došlo ke změně.

Každá interpretace obsahuje popis problému, jeho řešení a zdůvodnění. Nejde tedy jen o pouhé stanovisko „tak to je“, ale i popis, proč vlastně vznikl problém a proč NÚR navrhuje své řešení zejména s ohledem na praxi, nikoli jen pouhou citaci zákona. Mnohdy má účetní řešení dopad i do daňového základu, takže by se interpretace mohly stát pomocníkem řady účetních, a to nejen při zpracování účetní závěrky, ale i při předložení podkladů k sestavení daňového přiznání, resp. ověření, zda daňový základ je opravdu správně vykázán s vazbou na účetní zachycení dané problematiky.

Hezkým příkladem je například interpretace I-47 Přijaté zálohy v cizí měně, která popisuje, kdy vykázat (a v podmínkách současného znění zákona o daních z příjmů tedy i zdanit) kurzový zisk u záloh.

Ze své praxe vím, že interpretace NÚR mohou sloužit i jako dobrý podpůrný nástroj pro přesvědčení správce daně o postupu, který byl v účetnictví zvolen. Ač se nejedná o právně závazný dokument, byla jeho váha v našem případě brána v potaz i při jednání s finančním úřadem ohledně správnosti zachycení transakce – jednalo se o komisionářskou smlouvu, které se věnuje Interpretace I-7 Komisionářské smlouvy. Dále také o správnost kalkulace výrobků, kterému se věnuje Interpretace I-35 Oceňování zásob vytvořených vlastní činností.

Závěr

Nehledejte v interpretacích konkrétní případové studie s výpočty, vždy se jedná především o hlubší pohled na dané téma v obecné rovině, ovšem s řádným zdůvodněním a nástinem řešení. Interpretaci následně využijete pro svou konkrétní praxi a konkrétní případ. Nemusí se jednat jen o pouhé zaúčtování a následné vykázání v účetní závěrce, ale například může sloužit i jako vodítko pro vytvoření vnitřní směrnice nebo popis dané problematiky v příloze v účetní závěrce.

Po přečtení tohoto článku by mělo být jasnější, jaká pozitiva do účetní oblasti NÚR přináší (a to zcela na dobrovolné bázi), komu poskytuje své výstupy a jakou zásluhu má na utváření standardu účetní práce. S ohledem na to, jak byl pojat nový zákon o účetnictví, který je v současné době v legislativním procesu, se domnívám, že role NÚR bude jen růst.

Účetním profesionálům bych tedy jen doporučila, aby se interpretace NÚR staly běžnou součástí jejich neustálého sebevzdělávání, bez něhož tuto práci nelze provádět. Podnikatelská praxe by pak v interpretacích mohla najít určitě „zlidštění“ účetních zapeklitostí daného tématu, protože obsahují i zdůvodnění, proč tak postupovat.