Jak veřejná obchodní společnost, tak společnost s ručením omezeným jsou právnickými osobami. Obě společnosti jsou tedy poplatníky daně z příjmů právnických osob. Přesto mezi nimi existuje rozdíl ve zdaňování hospodářského výsledku.
Obchodní společnosti jsou založené v okamžiku sepsání společenské smlouvy a vznikají zápisem do obchodního rejstříku. Zákon o účetnictví jim ukládá povinnost vést účetnictví od data vzniku, tedy zápisu do obchodního rejstříku, až do svého zániku, tedy výmazu z obchodního rejstříku.
Zákon o obchodních korporacích dělí obchodní společnosti v zásadě do tří skupin – osobní společnosti, kapitálové společnosti a evropské společnosti. V českém podnikatelském prostředí jsou nejvíce zastoupeny společnosti kapitálové a osobní.
Osobní společnosti
Zakládají je minimálně dva podnikatelé za účelem podnikání či správy vlastního majetku. Společníci osobních společností nemají vkladovou povinnost, ale musí se obvykle osobně účastnit chodu společnosti. Mezi osobní společnosti řadíme veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Společníkem může být jak fyzická, tak i právnická osoba.
Veřejnou obchodní společnost stejně jako každou osobní společnost zakládají minimálně dva společníci, kteří za dluhy společnosti ručí celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně. Pokud v. o. s. zbankrotuje, společníci mohou přijít kompletně o celý svůj osobní majetek. Při zakládání společníci nemají žádnou povinnost složit základní kapitál, a není tak stanovena ani minimální výše vkladu. V českém podnikatelském prostředí je veřejná obchodní společnost zastoupena opravdu minimálně.
Podle § 96 ZOK je kromě plnohodnotného názvu „veřejná obchodní společnost“ povoleno označení zkratkou veř. obch. spol. nebo v. o. s. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“.
Kapitálové společnosti
Na rozdíl od osobních společností je může založit i jeden jediný zakladatel, který se nemusí ani na činnosti firmy osobně účastnit. Do kapitálových společností patří společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.
Společnost s ručením omezeným je oproti veřejné obchodní společnosti v českém podnikatelském prostředí nejvíce zastoupená forma obchodní společnosti. Založit ji na základě společenské smlouvy může i jeden jediný společník, který musí ovšem při založení složit základní kapitál, jehož minimální výše je 1 Kč. Společníci společnosti s ručením omezeným ručí pouze do výše svého nesplaceného základních kapitálu.
Podle § 132 ZOK je kromě plnohodnotného názvu společnost s ručením omezeným povoleno označení zkratkou spol. s r. o. nebo s. r. o. Právě zkratka „s. r. o.“ je nejčastěji používaná.
Tab.: Základní rozdíly mezi v. o. s. a s. r. o.
| Parametr | Veřejná obchodní společnost | Společnost s ručením omezeným |
| osobní společnost | kapitálová společnost | |
| Základní kapitál | není stanoven | minimálně 1 Kč |
| Minimální počet zakladatelů | 2 | 1 |
| Nejvyšší orgán společnosti | není stanoven | valná hromada všech společníků |
| Statutární orgán | jeden nebo více společníků | jeden nebo více jednatelů |
| Ručení | všichni společníci ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem | do výše nesplaceného vkladu do základního kapitálu společnosti |
Zdaňování zisku společnosti
Jak veřejná obchodní společnost, tak společnost s ručením omezeným jsou právnickými osobami, což správně evokuje to, že obě tyto společnosti jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob. Ale i přesto mezi nimi existuje diametrální rozdíl co se týče zdaňování hospodářského výsledku.
Veřejná obchodní společnost
U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně v souladu s § 36 zákona o daních z příjmů.
Při zjišťování základu daně v. o. s. se vychází z výsledku hospodaření, který je upraven o převod podílů na výsledku hospodaření jednotlivým společníkům v. o. s. Za dané účetní období se společníkům převádí celý výsledek hospodaření a jednotliví společníci zdaňují samostatně tento převedený podíl. Díky převodu hospodářského výsledku na jednotlivé společníky v. o. s. nemá svůj základ daně z příjmů právnických osob, a nevznikne jí tak daňová povinnost.
Jak už bylo zmíněno, výsledek hospodaření v. o. s. je převeden na jednotlivé společníky, kde krom ostatních příjmů jsou předmětem daně i příjmy v. o. s. Zisk či ztráta v. o. s. se dělí mezi jednotlivé společníky v poměru, kterým se společníci podílí na činnosti v. o. s., a tento poměr je zakotven ve společenské smlouvě. Společník si o převedenou poměrnou část zisku zvýší svůj základ daně, resp. sníží v případě ztráty.
Při stanovení základu daně a daně u společníků v. o. s. se vychází z § 23 až § 35 zákona o daních z příjmů:
- Daňová ztráta jakožto odčitatelná položka od základu daně se upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Přičemž tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanovuje ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.
- Odpočet na podporu výzkumu a vývoje je možné zvýšit o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.
- Při uplatnění odpočtu na podporu odborného vzdělávání se postupuje obdobně jako při odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.
- Součástí hodnoty bezúplatného plnění (daru), kterou lze odečíst od základu daně, je i část hodnoty bezúplatného plnění, kterou poskytuje v. o. s. Opět platí, že se stanovuje ve stejném poměru jako se rozděluje základ daně nebo ztráta.
- Daň lze snížit o slevu na dani v částce, která odpovídá poměru, jakým byl mezi společníky rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost.
Společnost s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným je stejně jako veřejná obchodní společnost poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ale zákon jí ukládá povinnost podávat za každé účetní období (ať už kalendářní, nebo hospodářský rok) daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Oproti v. o. s. je postup zdaňování hospodářského výsledku jiný. Hospodářským výsledkem je obdobně jako u v. o. s. zisk nebo ztráta společnosti. Zisk či ztráta následně prochází transformací na základ daně. Transformace zisku či ztráty zahrnuje jejich další snižování či zvyšování o položky, které přesně definuje zákon o daních z příjmů.
Hospodářský výsledek se upravuje například o rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až § 33 zákona o daních z příjmů, o hodnotu daňově neúčinných nákladů, které neoprávněně snižují výnosy apod. Je-li základ daně z příjmů kladný, společnost s ručením omezeným musí zaplatit daň z příjmů.
Výsledkem je zisk po zdanění, který může být použit k účelům dle rozhodnutí valné hromady. Jednou z variant je jeho výplata společníkům.
Společníci s. r. o. si oproti společníkům v. o. s. mezi sebe nerozdělují hospodářský výsledek společnosti, a nemusí tak z tohoto důvodu podávat daňové přiznání k dani z příjmů. Výplatu podílu na zisku s. r. o. schvaluje valná hromada společnosti a společníci s. r. o. obdrží již srážkovou daní zdaněný podíl na zisku. Sražení daně z podílu a její odvod správci daně zabezpečuje samotná s. r. o.
