Když jsme neplátce

Pokud nejsme plátcem DPH, prodáváme zboží do jiných zemí EU stejně jako v ČR, plátcům i neplátcům, tedy bez DPH. Všechny prodeje se nám započítávají do obratu pro povinnou registraci k DPH v ČR. Kdyby ale náš celkový obrat za prodeje zboží na dálku (koncovým zákazníkům) do jiných zemí EU překročil 10 tisíc EUR za rok, museli bychom se registrovat k DPH v EU a prodávat své zboží do EU s DPH té země, do které zboží zasíláme. V ČR můžeme zůstat i nadále neplátci.

Když jsme plátce DPH

Když jsme plátce DPH, je rozdíl, komu zboží prodáváme, zda koncovému spotřebiteli nebo plátci DPH v jiné zemi EU.

Prodej zboží na dálku koncovým zákazníkům v EU

Když jsme plátce DPH a prodáváme zboží na dálku koncovým zákazníkům do jiných zemí EU, tedy neplátcům DPH, děláme to stejně, jako kdyby to byli Češi, tedy s českou DPH. Pokud by náš celkový roční obrat za tyto prodeje (neplátcům do všech jiných zemí EU) překročil 10 tisíc EUR, museli bychom se registrovat k DPH v EU a prodávat zboží s DPH příslušné země, do které zboží směřuje. Do limitu 10 tis. EUR pro povinnou registraci k DPH v EU započítáváme hodnotu zboží bez DPH.

Dříve se tomuto říkalo „zasílání zboží“, od července 2021 se to jmenuje „prodej zboží na dálku“, týká se to hlavně eshopů. (Neplatí to pro různé specielnější případy (například nové dopravní prostředky, použité zboží, umělecká díla, starožitnosti, dodání zboží s instalací či montáží atd.) Vystavíme normální daňový doklad, jakoby to bylo v ČR, jen to musí být běžný daňový doklad, nestačí zjednodušený. (Pro šťouraly – za místo plnění se v těchto případech považuje tuzemsko, tedy ČR.)

V daňovém přiznání k DPH zahrneme tato plnění normálně mezi ta česká, takže budou v součtu s ostatními našimi prodeji v jednom čísle na řádku 1 nebo 2 (podle sazby DPH). V kontrolním hlášení zahrneme tyto prodeje mezi ostatní příjmy uváděné hromadně, v části A.5. Do této sumy zahrneme i ta plnění, která přesahují 10 tisíc Kč. V souhrnném hlášení tyto prodeje neuvádíme.

Dodání zboží plátcům DPH jinde v EU

Když jsme plátce DPH, tak dodání zboží odběratelům, kteří jsou k DPH registrovaní jinde v EU, je složitější. Nejprve ověříme, zda má odběratel opravdu registraci k DPH, abychom nedopadli jako hutkaři. Ověříme na http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/vieshome.do.

Pak můžeme uplatnit osvobození od DPH podle § 64 ZDPH. Což znamená, že mu můžeme dodat zboží bez DPH a vystavit fakturu bez DPH. Zboží musí opustit území ČR a v případě potřeby to musíme umět prokázat dvěma důkazními prostředky (například doklad od dopravce a doklad o úhradě).

Vystavíme běžný daňový doklad, nelze zjednodušený. Na dokladu odkážeme na český nebo evropský zákon, zde jsou některé příklady, jak to může vypadat:

„Dodání zboží osvobozené od daně podle §64 zákona o DPH“

„Dodání zboží do jiného členského státu: plnění osvobozené podle § 64 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty“

„The supply of goods is exempt according to the §64 of the VAT Act valid in the Czech Republic“ nebo „Intra-Community supply“

„Intra-Community supply, Art. 138, VAT Directive 2006/112“

V daňovém přiznání k DPH vykážeme tato plnění na řádku 20.

V kontrolním hlášení tato plnění neuvádíme.

V souhrnném hlášení tato plnění vykážeme s kódem nula. Pozor, i pokud jsme čtvrtletní plátci DPH, jakmile uskutečníme prodej zboží plátci DPH v jiné zemi EU, musíme začít podávat souhrnná hlášení měsíčně a plnění vykazovat v příslušném měsíci. V měsíčním vykazování musíme pokračovat minimálně do konce roku.

Pokud nám zákazník zaplatí zálohu, tak při jejím přijetí nevystavujeme daňový doklad, ani ji nezahrnujeme do přiznání k DPH a do souhrnného hlášení. V přiznání a v souhrnném hlášení vykážeme až konečnou fakturu.

zdroj: jakpodnikat.cz