Přehledy o příjmech a výdajích (na Českou správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu) podávají všechny fyzické osoby, jež v předcházejícím roce (i jeho části) vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“). Tím se dle zákona rozumí:

• provozování živnosti (ohlašovací – volné, vázané, řemeslné a koncesované) dle živnostenského zákona,
• podnikání v zemědělství,
• výkon umělecké či jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,
• činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávané pro tuto společnost,
• provozování jiné činnosti na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů – činnost soudních znalců, tlumočníků apod.,
• výkon jiné činnosti vykonávané vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmů.

Nutno také podotknout, že za výkon SVČ není považován pronájem nemovitostí, jejich částí či movitých věcí.

Z přehledů jsou vypočítány zálohy na sociální a zdravotní pojištění na další rok a přeplatek či nedoplatek roku předcházejícího.

Lhůty pro podání přehledů a nedoplatků pojistného

Přehled na Českou správu sociálního zabezpečení podává osoba samostatně výdělečně činná („OSVČ“) ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy měla dle daňového řádu podat daňové přiznání za rok 2020, s ohledem na opatření přijatá kvůli současné situaci.

OSVČ mohou letos podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2020 okresní správě sociálního zabezpečení v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 30. června 2021. Aby však byla sankce za pozdní podání přehledu prominuta, je potřeba nejpozději do 30. 6. tento přehled nejen podat, ale současně také uhradit případný doplatek pojistného, který bude z tohoto přehledu vyčíslen. Pokud bude daňové přiznání podáno daňovým poradcem po 1. dubnu 2021, platí i nadále lhůta pro podání přehledu za rok 2020, nejpozději musí být tedy podán do 2. srpna 2021.

V souvislosti s tím se mění výše pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud došlo v období březen–srpen 2020 k výkonu SVČ alespoň v jednom měsíci. Co se však nemění, je stanovení vyměřovacího základu. Jeho výše nadále činí 50 % daňového základu. Pro rok 2020 činí minimální měsíční vyměřovací základ 8 709 Kč při hlavní činnosti a 3 484 Kč při vedlejší činnosti.

Z důvodu vládních opatření se pojistné stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla SVČ alespoň po část měsíce vykonávána v období březen–srpen 2020, o částku 2 544 Kč při hlavní činnosti a o částku 1 018 Kč při vedlejší činnosti. Pokud v období březen–srpen 2020 existoval nárok na dávku z nemocenského pojištění OSVČ, pojistné se v těchto měsících nesnižuje.

Pro podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 rovněž platí, že musí být příslušné zdravotní pojišťovně podán nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání. Podle novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění pro podání přehledu za rok 2020 však platí pro všechny OSVČ nejzazší termín do 2. srpna 2021.

Dále je nutné do osmi dnů od data jeho podání doplatit případný rozdíl mezi zaplacenými zálohami a roční částkou pojistného, která v přehledu vyšla.

Kdo platí zálohy

V první řadě je důležité neplést si pojmy, placení pojistného neznamená automaticky placení povinných záloh.

Pro pořádek uveďme, že zdravotní pojistné musí být placeno za všechny účastníky systému veřejného zdravotního pojištění, jimiž jsou všechny osoby s trvalým pobytem na území České republiky bez ohledu na státní občanství a také osoby zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem na území ČR s příjmy ze závislé činnosti či funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů bez ohledu na to, zda mají či nemají trvalý pobyt na území ČR.

Za některé účastníky systému však hradí pojistné stát. Jedná se např. o nezaopatřené děti, poživatele důchodů – starobních, invalidních, vdovských/vdoveckých, sirotčích, osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu, nejsou-li OSVČ, příjemce rodičovského příspěvku, osoby na mateřské či rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované aj.

Za zaměstnance odvádí zdravotní pojistné jejich zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů si pojistné platí samy.

Zcela stěžejním pojmem pro stanovení záloh na zdravotní pojištění je měsíční minimální vyměřovací základ. Jde o 50 % aktuální průměrné mzdy. Minimální vyměřovací základ OSVČ pro účely zdravotního pojištění je zákonem o veřejném zdravotním pojištění stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Je-li dosažený vyměřovací základ OSVČ nižší než minimální vyměřovací základ, je tato OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, který v roce 2020 činil 17 417,50 Kč.

Některé skupiny OSVČ však nejsou minimální vyměřovací základ povinny dodržet. Jde o:

• osoby, za které platí pojistné stát – nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené apod.,
• osoby s těžkým tělesným, smyslovým či mentálním postižením s průkazem ZTP nebo ZTP/P,
• osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
• osoby celodenně pečující o dítě do sedmi let věku za splnění určitých podmínek,
• osoby, jež současně vedle SVČ jsou zaměstnány.

Vyměřovacím základem pro tyto skupiny je jejich skutečný příjem.

Měsíční zálohy na zdravotní pojištění pak neplatí:

• OSVČ, která je zároveň zaměstnancem, a SVČ není hlavním zdrojem jejích příjmů,
• OSVČ uznaná po celý kalendářní měsíc za práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa,
• OSVČ, jež v prvním kalendářním roce podnikání zahajuje svou SVČ, a současně je za ni plátcem pojistného stát.

Co se týče sociálního pojištění, zálohy platí všechny OSVČ, jež v roce předcházejícím vykonávaly SVČ a tuto činnost vykonávají i nadále, nedošlo-li k žádné změně. OSVČ, která samostatnou výdělečnou činnost zahajuje, má prodlouženou splatnost zálohy na pojistné za měsíc, v němž svou činnost zahájila, což znamená, že může zaplatit zálohu až do konce následujícího měsíce.

I tady však existují výjimky. Zálohy na sociální pojištění neplatí OSVČ za kalendářní měsíce, v nichž měly nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného (což ale neplatí pro OSVČ v paušálním režimu od 1. 1. 2021 – plátce paušální daně).

Dále nemají povinnost platit zálohy na sociální pojistné ty OSVČ, které doloží příslušné okresní správě sociálního zabezepečení potvrzení od zaměstnavatele (či více zaměstnavatelů), že dosáhly v zaměstnání maximálního vyměřovacího základu.

Termín splatnosti záloh a nedoplatků

Nové zálohy na zdravotní pojištění pro rok 2021 musí OSVČ hradit od 1. ledna 2021, resp. poprvé za leden 2021. Úhrada záloh na zdravotní pojištění je splatná do osmého dne následujícího měsíce.

Novou výši záloh na sociální pojištění hradí v roce 2021 OSVČ nejpozději od toho měsíce, kdy podala přehled o příjmech a výdajích za rok 2020. Splatnost zálohy na pojistné na důchodové pojištění i nemocenské pojištění je do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha či pojistné platí.