Daň z nemovitých věcí je příjmem obce, na jejímž území se dané nemovitosti nacházejí. Obce mají pravomoc ovlivnit výši této daně, a to prostřednictvím výše místního koeficientu či osvobození nemovitostí dotčených mimořádnou události (zejména živelnou). Součástí daně z nemovitých věcí je daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí mimo tyto pozemky:

• pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb,
• lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení,
• vodní plochy,
• pozemky určené pro obranu České republiky,
• pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich.

Předmětem daně ze staveb a jednotek je dokončená nebo užívaná zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka, která se nachází na území České republiky. Předmětem daně není zdanitelná stavba, ve které jsou zdanitelné jednotky.

Poplatníkem daně z nemovitých věcí je ve většině případů vlastník nemovitosti. Za určitých podmínek jím může být i nájemce nebo pachtýř či uživatel. V některých specifických případech může být nemovitost osvobozená od daně. Jedná se o případy, kdy nemovitost slouží veřejnému zájmu nebo má nějaký speciální účel. Veřejný zájem naplňují například pozemky určené pro dopravní infrastrukturu, veřejná zeleň či parky. Speciální účel může znamenat například to, že nemovitost slouží k obraně státu, ochraně životního prostředí či jako budova zdravotnického zařízení. Z toho tedy plyne, že na většinu nemovitostí, které slouží zájmům svého majitele, se žádné osvobození od daně neuplatní a zdaní se za běžných podmínek.

Na rozdíl od daně z příjmů se místní příslušnost ke konkrétnímu finančnímu úřadu neřídí trvalým bydlištěm (u fyzických osob) nebo sídlem (u právnických osob), ale umístěním nemovitostí. V případě, že má poplatník nemovitosti, které se nacházejí ve více krajích, podává daňové přiznání za každý kraj zvlášť u příslušného finančního úřadu.

Daň z nemovitých věcí se stanovuje vždy na zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, dopředu podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovena. Daňová povinnost poplatníka se tedy stanoví podle toho, jaké nemovitosti poplatník k 1. 1. dle katastru nemovitostí vlastní. Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 31. 1. daného roku. Daňové přiznání je povinen podat poplatník v případě, že došlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně. Ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně dochází například při změně vlastníka nemovitosti, při přestavbě, přístavbě či nástavbě, dokončení nové stavby, změny druhu pozemku, změny v užívání zdanitelné stavby, vzniku stavebního pozemku, vzniku zpevněné plochy pozemků apod.

V případě, že k žádné změně okolností rozhodných pro stanovení daně nedošlo, daňové přiznání se nepodává. Pokud tedy poplatník vlastní nemovitosti několik let s tím, že nedochází k žádným změnám v jejich využívání ani stavebním úpravám, nemusí každý rok podávat přiznání, protože tvrzené údaje by byly stále stejné. V případě, že roční daň z nemovitých věcí nepřesáhne částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to k 31. 5. daného roku. Pokud daň částku přesáhne, je splatná ve dvou stejných splátkách, a to k 31. 8. a 30. 11. u poplatníka provozujícího zemědělskou výrobu, u ostatních poplatníků je daň splatná k 31. 5. a 30. 11. daného roku.

Splatnou částku daně z nemovitých věcí se poplatník dozví buď z řádného přiznání, které aktuálně podává, popřípadě pokud nemá povinnost přiznání podat, finanční úřad mu pošle údaje pro placení aktuální daně z nemovitých věcí, protože může docházet ke změně výše daně na základě změny výše sazeb či koeficientu. Finanční úřad informuje poplatníky o výši aktuální daně z nemovitých věcí jedním z těchto způsobů:

• SIPO – pokud jej poplatník přihlášen k placení daně prostřednictvím SIPO,
• e-mailem – pokud se poplatník přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem,
• datovou schránkou – pokud ji má poplatník zřízenou (ze zákona mají datovou schránkou zřízenou všechny PO a FO podnikající, FO nepodnikající si ji můžou zřídit dobrovolně) nebo
• složenkou – ve všech ostatních případech.

První přiznání, které poplatník na místně příslušný úřad pro daný kraj podává, je řádné. Dojde-li k nějaké změně, podává buď znovu řádné přiznání, kde uvede již dříve tvrzené se zohledněním nastalých změn, popřípadě může podat dílčí přiznání, kde zohlední pouze změny. Pokud poplatník pozbude nemovitost a v daném kraji již žádnou další nemovitost nevlastní, měl by podat odhlášku k dani z nemovitých věcí, což je volnou formou sepsaná informace pro finanční úřad, že již v daném kraji nevlastní žádnou nemovitost a není tedy povinen platit daň z nemovitých věcí.

V případě spoluvlastnictví nemovité věci jsou spoluvlastníci povinni plnit daňovou povinnost společně a nerozdílně. U spoluvlastnictví, u kterého nelze určit podíl na nemovité věci (například SJM), podává přiznání jeden ze spoluvlastníků. U spoluvlastnictví, u kterého lze určit podíl na nemovité věci je možné podat přiznání buď za celou nemovitost přes společného zástupce (jeden ze spoluvlastníků), nebo zvlášť za každý spoluvlastnický podíl, záleží na dohodě spoluvlastníků. Pokud alespoň jeden spoluvlastník podá přiznání pouze za svůj spoluvlastnický podíl do 31. 1., má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za svůj podíl na nemovité věci samostatně.

Příklad č. 1

Pan Novák s trvalým bydlištěm v Bystřici nad Pernštejnem v roce 2024 koupil svou první nemovitost – byt v katastrálním území Tišnov. Jaké má v roce 2025 povinnosti vůči finančnímu úřadu?

Vzhledem k tomu, že je pan Novák k 1. 1. 2025 nově vlastníkem bytu, je povinen podat řádné přiznání k dani z nemovitých věcí na finanční úřad pro Jihomoravský kraj (byt se nachází na jeho území) do 31. 1. 2025. Současně je povinen daň z nemovitých věcí uhradit, a to do 31. 5. (vypočtená daň je nižší než 5 000 Kč).

Příklad č. 2

Paní Jelínková vlastní rodinný dům již od roku 2010. V roce 2025 dochází ke změně sazby daně u rodinného domu. Jaké jsou v roce 2025 její povinnosti vůči finančnímu úřadu?

Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o změnu sazby, ne změnu okolností rozhodných pro stanovení daně, paní Jelínková nemá povinnost podat daňové přiznání. Má pouze povinnost zaplatit daň v aktuální výši. Tuto aktuální výši se dozví z údajů pro placení daně z nemovitých věcí, které jí budou zaslány finančním úřadem do její datové schránky (má ji zřízenou).